Možnost života na jiných planetách fascinovala lidstvo od nepaměti. Z historického hlediska to pak není tak dávno, co se nejčastěji umisťoval na naši sousední planetu, Mars. Moderní výzkumy však ukázaly, že taková pravděpodobnost je skutečně mizivá, a to i v případě, že nemluvíme o inteligentním životě, ale například o jednoduchých bakteriích.
Samozřejmě, můžeme namítnout, že zde byla nalezena voda, která je považována za jeden ze základních předpokladů pro vznik života. A to je také pravda. Navíc je dokázáno, že zde dříve poměrně volně tekla. Přesto jej zde nenacházíme. Proč?
Důvodem je chybějící atmosféra. Ta je důležitá k tomu, aby se zde udržely jednak plyny potřebné k dýchání, a především aby byla zachována konstantní teplota. Bez ní zkrátka život, jak jej známe, prakticky možný není.
Jak je ale možné, že ji zde nenajdeme, když náš další soused, Venuše, ji má ještě silnější, než my na Zemi? A i jiné planety naší Sluneční soustavy či jiné měsíce ji mají, byť ne dusíko-kyslíkovou, na kterou jsme zvyklí, ale například metanovou. Proč tedy Mars žádnou nemá?
Nejnovější výzkumy ukazují, že ji dříve také měl. Pak však z nějakého důvodu přišel o svou magnetosféru, tedy magnetické pole. To nám nejen ukazuje, kde je sever a jih, ale především je také tím, co zabraňuje atmosféře, aby byla odváta do kosmického prostoru.
Právě to je jednou z největších překážek při osidlování Marsu. Jistě, můžeme zde pěstovat rostliny, avšak veškerý kyslík, který vyrobí (pokud tedy nebudou pod kompletně uzavřeným poklopem), bude jednoduše díky rotaci planety rozprášen do vesmíru.
V současnosti je tedy velmi nepravděpodobné, že bychom na něm mohli bydlet i jinak než v kompletně uzavřených základnách. Stejný problém má například také Měsíc. I ten není možné právě z tohoto důvodu terraformovat.
Je tedy vidět, že s kolonizací jiných planet je to složitější, než se na první pohled zdá. Přesto bychom se o to měli pokoušet. Koneckonců, je to v podstatě naše jediná naděje na skutečně dlouhodobé přežití.
