[{"@context":"https:\/\/schema.org\/","@type":"Article","@id":"https:\/\/www.tbwa.cz\/kvantova-fyzika\/#Article","mainEntityOfPage":"https:\/\/www.tbwa.cz\/kvantova-fyzika\/","headline":"Kvantov\u00e1 fyzika","name":"Kvantov\u00e1 fyzika","description":"V\u0161echno, co se na konci devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed zd\u00e1lo ve v\u011bdeck\u00e9m sv\u011bt\u011b nevyvratiteln\u00e9, se v sou\u010dasnosti za\u010d\u00edn\u00e1 prom\u011b\u0148ovat. Po dlouh\u00e1 leta v oboru klasick\u00e9 fyziky dominovaly\u00a0pohybov\u00e9 Newtonovy z\u00e1kony, od kter\u00fdch se odv\u00edjelo ve\u0161ker\u00e9 dal\u0161\u00ed pozn\u00e1n\u00ed. Isaac Newton, v\u011bdec, fyzik, astronom a teolog. Kter\u00fd ve\u0161ker\u00e1 svoje pozn\u00e1n\u00ed p\u0159ipisoval jablku, kter\u00e9 mu jednoho dne spadlo v sadu p\u0159\u00edmo...<p class=\"more-link-wrap\"><a href=\"https:\/\/www.tbwa.cz\/kvantova-fyzika\/\" class=\"more-link\">P\u0159e\u010d\u00edst<span class=\"screen-reader-text\"> &ldquo;Kvantov\u00e1 fyzika&rdquo;<\/span> &raquo;<\/a><\/p>","datePublished":"2021-09-08","dateModified":"2023-05-06","author":{"@type":"Person","@id":"https:\/\/www.tbwa.cz\/author\/#Person","name":"","url":"https:\/\/www.tbwa.cz\/author\/","identifier":1,"image":{"@type":"ImageObject","@id":"https:\/\/secure.gravatar.com\/avatar\/d81a95b988e562d8ac0fc1eb5578e43f924bf78e85c5259f0dcab44a306610fa?s=96&d=mm&r=g","url":"https:\/\/secure.gravatar.com\/avatar\/d81a95b988e562d8ac0fc1eb5578e43f924bf78e85c5259f0dcab44a306610fa?s=96&d=mm&r=g","height":96,"width":96}},"publisher":{"@type":"Organization","name":"tbwa.cz","logo":{"@type":"ImageObject","@id":"\/logo.png","url":"\/logo.png","width":600,"height":60}},"image":{"@type":"ImageObject","@id":"https:\/\/www.tbwa.cz\/wp-content\/uploads\/electric-4198293_640.jpg","url":"https:\/\/www.tbwa.cz\/wp-content\/uploads\/electric-4198293_640.jpg","height":0,"width":0},"url":"https:\/\/www.tbwa.cz\/kvantova-fyzika\/","about":["V\u011bda"],"wordCount":462,"articleBody":"V\u0161echno, co se na konci devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed zd\u00e1lo ve v\u011bdeck\u00e9m sv\u011bt\u011b nevyvratiteln\u00e9, se v sou\u010dasnosti za\u010d\u00edn\u00e1 prom\u011b\u0148ovat. Po dlouh\u00e1 leta v oboru klasick\u00e9 fyziky dominovaly\u00a0pohybov\u00e9 Newtonovy z\u00e1kony, od kter\u00fdch se odv\u00edjelo ve\u0161ker\u00e9 dal\u0161\u00ed pozn\u00e1n\u00ed. Isaac Newton, v\u011bdec, fyzik, astronom a teolog. Kter\u00fd ve\u0161ker\u00e1 svoje pozn\u00e1n\u00ed p\u0159ipisoval jablku, kter\u00e9 mu jednoho dne spadlo v sadu p\u0159\u00edmo na hlavu. Dal\u0161\u00edm objevem byla v t\u00e9to dob\u011b Huygensova vlnov\u00e1 teorie. Kter\u00e1 ch\u00e1pala sv\u011btlo jako vln\u011bn\u00ed. Jej\u00edmi\u00a0pokra\u010dovateli\u00a0byli\u00a0Fresnel, Young a Maxwel. Byla to doba, ve kter\u00e9 se t\u011bmito\u00a0z\u00e1kony\u00a0dokazovalo \u00fapln\u011b v\u0161echno. S novou obecnou teori\u00ed relativity p\u0159ich\u00e1z\u00ed po\u010d\u00e1tkem dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed geni\u00e1ln\u00ed v\u011bdec Albert Einstein. Kter\u00fd vn\u00e1\u0161\u00ed do tohoto oboru naprosto nov\u00e9 pohledy. A v\u00fdzkum na poli fyziky posunuje d\u00e1le. U\u017e v roce 1921\u00a0je ocen\u011bn\u00a0Nobelovou cenou za vysv\u011btlen\u00ed fotoelektrick\u00e9ho jevu a za z\u00e1sluhy o teoretickou fyziku.\u00a0Jeho teorie relativity posunula v\u00fdzkum v tomto oboru po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. V roce 1999 je dokonce ozna\u010den\u00a0za Osobnost stolet\u00ed.Po\u010d\u00e1tkem 21. stolet\u00ed nab\u00fdv\u00e1 d\u016fle\u017eitosti na v\u011bdeck\u00e9m poli fyzika kvantov\u00e1, kter\u00e1 vyvrac\u00ed mnoh\u00e9 z toho, co ve v\u011bdeck\u00e9m sv\u011bt\u011b platilo doposud. Zat\u00edmco ve 20. stolet\u00ed tvo\u0159ila teorie relativity, kter\u00e1 vysv\u011btluje p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b kosmologick\u00e9 ot\u00e1zky ve velk\u00e9m prostoru, z\u00e1kladn\u00ed pil\u00ed\u0159 pozn\u00e1n\u00ed,\u00a0ta kvantov\u00e1 se v\u011bnuje t\u011bm\u00a0nejmen\u0161\u00edm\u00a0\u010d\u00e1stic\u00edm, tzv. element\u00e1rn\u00edm. Po\u010d\u00e1tky kvantov\u00e9 teorie sice spadaj\u00ed do poloviny minul\u00e9ho stolet\u00ed. Jej\u00edm pr\u016fkopn\u00edkem byl Max Planck s tehdej\u0161\u00ed teorii elektromagnetick\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed. Doba ale je\u0161t\u011b v\u00fdzkum neum\u011bla posunout d\u00e1le. Rozd\u00edl mezi klasickou a kvantovou fyzikou je pro v\u011bdeck\u00e9 pracovn\u00edky tak\u0159ka neslu\u010diteln\u00fd.P\u0159\u00edstup k ob\u011bma je naprosto odli\u0161n\u00fd. Pro pochopen\u00ed kvantov\u00e9 fyziky jsou dneska dostupn\u00e9 odborn\u00e9 u\u010debnice. A pro v\u0161echny, kter\u00e9 tento v\u011bdn\u00ed obor zaujal, jsou k dispozici\u00a0zaj\u00edmav\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky. Ve kter\u00fdch se i laik dozv\u00ed o nejnov\u011bj\u0161\u00edch poznatc\u00edch tohoto oboru. Pozn\u00e1n\u00ed, \u017ee v\u0161echny \u010d\u00e1stice vesm\u00edru jsou spolu nejen prov\u00e1zan\u00e9 v \u010dasoprostoru. Ale nav\u00edc ka\u017ed\u00e1 v\u00ed i o v\u0161ech ostatn\u00edch ve chv\u00edli jak\u00e9koliv rozhodov\u00e1n\u00ed. Z jedin\u00e9ho d\u016fvodu. Aby v cel\u00e9m kosmu byla zachov\u00e1na dynamick\u00e1 rovnov\u00e1ha. Proto\u017ee kvalita my\u0161len\u00ed m\u00e1 z\u00e1sadn\u00ed vliv na manifestaci reality a jej\u00ed prosp\u011b\u0161nost.\u00a0Informace, kter\u00e9 n\u00e1s p\u0159im\u011bj\u00ed se d\u00edvat na okoln\u00ed sv\u011bt \u00fapln\u011b nov\u00fdma\u00a0o\u010dima.\u00a0                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                "},{"@context":"https:\/\/schema.org\/","@type":"BreadcrumbList","itemListElement":[{"@type":"ListItem","position":1,"name":"Kvantov\u00e1 fyzika","item":"https:\/\/www.tbwa.cz\/kvantova-fyzika\/#breadcrumbitem"}]}]